Stejně jako náš polský vzor i naše nově vzniklé hnutí vnímá potřebu radikálním způsobem od základu změnit poměry ve společnosti. Zejména nejsme spokojeni se společenským klimatem plným apatie, honby za mamonem a rozpadu tradičních hodnot, kterými pro nás jsou především tradiční rodina, křesťanské pojetí morálky a vlastenectví, tj. pocit sounáležitosti se svou zemí a svým národem. Protože nejsme hnutím pokrokářským, ale reakčním, odmítáme všechny "akční" produkty z aktuálně módní levicově-liberální dílny, za něž považujeme především protinárodní multikulturalismus, antisociální pseudohumanismus, jednostranně ideově orientovanou politickou korektnost, feminismus, lobbing, snahy uzákonit eutanázii či registrované partnerství a další symptomy úpadku lidské společnosti na počátku třetího tisíciletí.

Jedním z mnoha programových bodů polské strany „Právo a spravedlnost“, který nás ihned oslovil a na němž i my hodláme postavit svou základní linii v oblasti státoprávního uspořádání, je výzva k budování čtvrté republiky. Polské dějiny jsou s našimi totiž v mnohém obdobné, rovněž mají období první republiky(měla poněkud jiný charakter než naše), nacistické okupace s na ní navazující komunistickou totalitou a konečně období třetí republiky začínající rokem 1989, charakteristické totálním úpadkem morálky, nebývalou zločinností a ekonomickou mocí komunistických a estébáckých mafií.

I my vnímáme negaci celého polistopadového vývoji jako první krok k nápravě(návratu) směrem ke kvalitativně nové formě národní společnosti založené na idejích národní solidarity, tradiční morálky, neokleštěné demokracie(nikoli její dnešní karikatury) a uvědomělé zodpovědnosti každého občana za osud svého státu. Je třeba zdůraznit, že kromě zásadového odmítání nacisticko-komunistické formy fungování státu v rozmezí Mnichov-listopad a postkomunistické havlovsko-klausovské humanisticko-tržní parodie kapitalismu se nechceme vrátit ani k poměrům v první republice. Z jedné strany sice chápeme nesnadnost budování nového státu, na druhé straně však nelze nevidět závažné chyby jeho tehdejších čelných představitelů, ve kterých byl v podstatě zakódován pozdější truchlivý osud naší země. Nehlásíme se ani k Masarykovi a už vůbec ne k Benešovi. Pakliže máme v tomto období nějaké vzory, pak jimi jsou do určité míry Švehla, Kramář a Rašín.

Plně si však uvědomujeme, že doba pokročila a osvědčené ideály je nutno v praxi konkretizovat v souladu s rozšiřujícím se poznáním a měnící se situací ve společnosti. To však neznamená, že je z nich nutno jakkoli slevovat, právě naopak, opět se dnes a denně přesvědčujeme, že nad všechny hmotné statky je pravdomluvné slovo. Stejně tak rodinnou pohodu a harmonii nemůže nahradit žádný squot či komuna.

Nejinak je tomu i v oblasti vztahu ke své zemi a svému národu. Je zapotřebí odmítnout současný stav a začít i v české politice důrazně prosazovat takové hodnoty, jakými jsou čestnost, nezištnost, zodpovědnost, pravdomluvnost a vlastenectví.

Je přitom třeba zdůraznit, že pakliže se hlásíme k principu národní solidarity, vůbec jí nerozumíme přebujelý sociální systém zajišťující všemožným vychytralcům pohodlný bezpracný život. Nikoli. V ideálním stavu, k němuž bychom chtěli směřovat, se dle našeho pojetí tento systém vyznačuje maximální měrou ohledu na potřeby národního celku ze strany jednotlivce a jemu odpovídající měrou solidarity ve chvíli, kdy se ne vlastní vinou(!) ocitne v tíživé situaci. Rozsáhlou péčí státu je rovněž nutno věnovat slabým(zejména dětem ze špatně fungujících rodin) a handicapovaným. Na druhé straně hodláme prosazovat daleko přísnější postup státu vůči všem, kdož na zdravém rozvoji národní pospolitosti jakkoli parazitují - všem osobám zneužívajícím sociální systém, zahalečům a narkomanům, kteří žijí v přesvědčení, že je stát povinen se o ně postarat i v případě, že si za své problémy mohou drtivou měrou sami, mafiím i kriminálníkům přesvědčeným o tom, že současné tresty i humánní poměry ve věznicích nejsou dostatečně odstrašující vzkazujeme: v případě, že uspějeme se přesvědčíte, jak velmi jste se dosud ve svých úsudcích mýlili.

Ani náhodou se ve svých aktivitách nehodláme podrobit diktátu politické korektnosti a budeme demokraticky usilovat i o změnu některých bodů ústavy a vypovězení některých mezinárodních závazků a smluv. Hodláme znovu iniciovat referendum o setrvání v Evropské unii, jehož první konání považujeme za zmanipulované, zejména z důvodu prokazatelně lživé "informační kampaně", jež byla pouze propagační.

Navzdory mezinárodnímu tlaku hodláme rovněž obnovit trest smrti jako odpovídající formu odplaty společnosti ve všech případech úkladných vražd a terorismu. Od základu změnit hodláme i řešení kriminality cizinců na našem území, jsme rozhodnuti v nejzávažnějších případech iniciovat i deportace všech osob s touto kriminalitou jakkoli svázaných do zemí jejich původu. Snížit hodláme i věkový limit pro trestní zodpovědnost dětí a míníme jej doprovodit zvýšením zodpovědnosti jejich rodičů.

Zásadní změny chceme také prosazovat v oblasti mediální politiky. Není nadále únosné, aby veřejnoprávní média byla nadále ovládána úzkou názorovou skupinou a pod pláštíkem "nezávislosti" zjevně podporovala jeden (levicově liberální) politický směr. Nehodláme se s tím smířit, spíše je pro nás přijatelná důsledná kontrola těchto médií ze strany volených zástupců lidu, protože pouze volby považujeme za jediný alespoň částečně hodnověrný výzkum veřejného mínění.

Námi vysněná čtvrtá republika, k účasti na jejímž budování Vás právě tímto vyzýváme, by dle našeho názoru měla být budována s ohledem na potřeby naše a našich blízkých bez vlivu jakýchkoli liberálních dogmat současnosti. Budeme se snažit, aby byla pokračováním všeho toho, co se v našich národních dějinách osvědčilo a eliminaci mnohdy netransparentních vlivů, které se vždy ve svém důsledku ukázaly jako cizorodé a škodlivé.

Koordinační výbor PaS pro sněmovní volby 2006