Irák - Při amerických vojenských operacích v obléhané Fallúdži asistuje také nově budovaná irácká armáda, v jejíchž řadách slouží i Kurdové, což budí hněv řady sunnitských Arabů: ti to považují za další důkaz spiknutí proti své menšině.

O působení Kurdů ve Fallúdži za situace, kdy tam odmítají proti svým spoluobčanům bojovat Arabové, již několik dní píše irácký tisk. "Stále poslouchám, že v iráckých obranných silách působí ilegální milice," komentoval to americký mluvčí v Bagdádu generál Mark Kimmitt. "Nic však není vzdálenější pravdě. Tito lidé možná v minulosti působili jako pešmergové (kurdští povstalci proti Saddámovu režimu, pozn. red.). To je však historie. Při vstupu do iráckých sil nepřísaháte věrnost nějaké organizaci, ale své zemi," řekl na tiskové konferenci a dodal, že toto téma "někteří lidé používají coby propagandistický nástroj".

List al-Ittihád, vydávaný jednou z hlavních kurdských frakcí, Vlasteneckým svazem Kurdistánu (PUK), navíc tvrdil, že se Kurdové bojů ve Fallúdži neúčastní vůbec. "Nikdo nás o to ani nepožádal," citoval deník nejmenovaného činitele PUK s tím, že vůdce strany Džalál Tálabání věnoval zraněným lidem ve Fallúdži deset tisíc dolarů (přes 270 tisíc Kč).

Ve Fallúdži panoval relativní klid, neboť bylo o dalších 48 hodin prodlouženo příměří mezi okupačními silami a místními ozbrojenci. Televize al-Džazíra hlásila porušení klidu zbraní, spočívající v přesunech tanků, USA ale jakékoliv nedodržení dohody na své straně popřely. Za devět dní amerických snah zlomit ohnisko odporu v 300 tisícové Fallúdži zemřelo podle al-Džazíry na 700 tamních obyvatel.

Nové násilnosti se ale odehrály v Bagdádu. Američtí vojáci tu začali střílet do rabujících Iráčanů, kteří vzali útokem vojenský nákladní automobil, jenž byl přepaden cestou na letiště. Fotograf agentury Reuters uvedl, že po střelbě viděl ležet na zemi několik krvácejících lidí.

Bagdádský hotel Sheraton, kde bydlí zahraniční obchodníci a novináři, se stal 14. dubna podvečer terčem dvou raketových útoků. První střela zasáhla 12. patro budovy, vyrazila okna a prorazila stěnu, ale nikdo nebyl zraněn. Další raketa zůstala ležet nevybuchlá venku na chodníku před hotelem.

Americké síly obklíčily Nadžaf, kde se skrývá vůdce šíitských povstalců Muktadá Sadr. Podle vyjádření svého pobočníka Kaíse Chazálího pro íránskou agenturu IRNA sice z města odjel, německá DPA s ním však pořídila rozhovor v tamní mešitě imáma Alího.

"Nebojím se amerických hrozeb, jednám podle své povinnosti k národu, jak jsem se to naučil od svých předků," řekl 30 letý příslušník prominentní rodiny duchovních k americkým plánům na své "zatčení nebo zabití". Popřel zároveň, že by v rámci íránských snah o zprostředkování měl odejít do exilu v této sousední zemi. "Dveře pro všechny, kdo chtějí ukončit tuto uměle vyvolanou krizi, jsou ale otevřené."

Chazálí varoval okupační síly před vstupem do města a snahou Sadra dopadnout. "V tuto chvíli čelí povstání, ale jestli ublíží Sadrovi, v celém Iráku vypukne revoluce," prohlásil.

Nejvyšší autorita iráckých šíitů, ájatolláh Alí Husajní Sístání, v písemném prohlášení varoval před jakýmkoliv postihem Sadra. Vyzval, aby loňská vražda duchovního Abd al-Madžída Cho'ího, kvůli níž byl na Sadra vydán zatykač, byla vyšetřena až po předání moci místním úřadům. Sám Sadr prostřednictvím svého spolupracovníka Hajdara Azíze oznámil, že je ochoten stanout před iráckým soudem v době, kdy země bude mít legitimní demokratickou vládu. Podle Chazálího zároveň vzbouřenec vůbec poprvé veřejně uznal autoritu Sístáního, který zatím vyzýval ke klidu a nikdy nevystupoval ani proti Američanům. "Muktadá Sadr přistupuje na vše, co bude rozhodnuto duchovní autoritou velkého ájatolláha Sístáního," řekl Chazálí. Londýnský list aš-Sark al-avsat včera informoval o Sadrovu návrhu, že rozpustí své milice, pokud k tomu vyzvou šíitské náboženské autority.

Zvláštní vyslanec OSN Lachdar Brahímí prohlásil, že je nutné, aby se spor mezi Sadrem a Američany vyřešil mírově a politicky. Vyjádřil naději, že stejně klidně dopadne situace i ve Fallúdži. Zdůraznil, že bezpečnostní situace v Iráku se musí výrazně zlepšit, aby se v zemi mohly konat všeobecné volby plánované na leden.

Sadrovi ozbrojenci v Nadžafu kopali zákopy a stavěli barikády. Nad nedalekým posvátným městem Karbalá Američané shazovali letáky vykreslující klerika jako zločince.

Při boji proti šíitským ozbrojencům Američanům částečně svazuje ruce stejný fenomén jako ve Fallúdži: mnoho nově vycvičených iráckých vojáků a důstojníků odmítá bojovat proti rebelům a někteří policisté se přidali k Sadrově Mahdího armádě.

Americký generál John Abizaid připustil, že mnoho iráckých policistů a vojáků "se nepostavilo zastrašovatelům". "Je to velké zklamání," přiznal před novináři s dovětkem, že Washington změní dosavadní politiku a do rekonstruované armády přizve i důstojníky ze Saddámovy éry, jež Američané dosud vylučovali.

Stanice CNN oznámila, že Pentagon posílí kontingent v Iráku až o dvacet tisíc mužů. Američané tam nyní mají asi 135 tisíc lidí ve zbrani.

Posil se má dostat jednak vysláním nových vojáků, jednak prodloužením pobytu několika tisícům Američanů, kteří již v Iráku jsou. Jejich nasazení by se mělo protáhnout až o tři měsíce.